x
Okny svítilo slunce a já se probudila. Ranní vánek mě hladil po tvářích, ptáci zpívali za doprovodu hluku z venku. Sloužící už od rána vše připravovali a já si všimla nachystaných rudých šatů na dřevěném stole.
Oblékla jsem se a vlasy si zapletla do složitého copu, na oči dala jemné červené stíny a podtrhla černou linkou. Nakonec doladím rudou ozdobou do vlasů a jsem hotová.213Please respect copyright.ＰＥＮＡＮＡUXgaTyFLlH
Vyjdu z pokoje a Kamené chodby se hemží lidmi. Není tu jen služebnictvo ,ale i šlechta. Poznávám mocné rodiny jak z pouštních měst Ianty tak panovníky z Qerty. Věčně soutěžící rody dnes bok po boku kvůli oslavám dvacátých prvních narozenin a korunovaci mého bratra Ivera.213Please respect copyright.ＰＥＮＡＮＡiAOd51UaJ3
Procházím kolem panovníků a kamennými chodbami se blížím k hlavní síni. Vejdu velkou bránou a přede mnou se rozléhá obrovská místnost. V samém středu se nachází taneční parket, na krajích jsou stoly plné jídla a vína. Ale nejvýraznější jsou čtyři trůny. Uprostřed jsou ty největší dva. Královnin a Králův, oba z černého dřeva. Na stránkách jsou pak trůny mě a mého bratra, také jsou z černého dřeva a i přesto že jsou mnohém menší jsou za to mnohém více zdobeny.213Please respect copyright.ＰＥＮＡＮＡTdF3hXAGmJ
Všimnu si že po boku Králova trůnu již sedí můj starší bratr. Jako vždy má vlasy v copu , avšak protentokrát má místo loveckých kalhot a černo rudé košile slavnostní šaty. Plášť rodových černo rudých barev. Bílou zdobenou košili a černé kalhoty.
Bratr je zároveň mým nejlepším přítelem. Jako děti jsme byli nerozluční. Hrávali jsme si a společně kradli sladkosti z kuchyně. Nyní sice spolu nemůžeme trávit tolik času, ale i přes to si každou noc sedneme a před spaním si povídáme. Jsme si podobní jako vejce vejci. Černé vlasy, modré oči ale on na rozdíl ode mně má talent na šerm. Každý v království zná jeho meč Visenii. Krásný štíhlý meč z té nejpevnější oceli a s rukojetí z Jeleního paroží. Meč byl v naší rodině předávány po generace, každý majitel si na meč vybere svou runu jména. Díky tomu jde poznat že meč je starý stovky let.
,, Neříkej že ses vykoupal." Iver naklonil hlavu na bok a koruna ze stříbra poseta rubíny se posunula. ,, Tobě taky dobré ráno. Kde máš korunu?" Sáhla jsem si na hlavu a došlo mi že ji nemám. Začala jsem panikařit. Iver se začal smát a u toho si hrál s mojí korunkou. ,, Vrať ji blbečku." Vytrhla jsem mu jí z ruky, tedy pokusila jsem se o to. Naneštěstí je můj bratr mnohem hbitější a tak uhnul. Postavil se a dal ruku nahoru. ,,Hej vrať to!" Skáču pro ní ale marně. Vždy se jen lehce dotknu kovu. ,,Ivere... Vrať to sestře. Jsi už dospělý tak se tak chovej." Rozezněl se síni hrubý hlas.
Z brány vyšel starší muž s šedými upravenými vlasy. Tvář měl dokonale hladkou až na velkou jizvu táhnoucí se od čela přes oko a ústa. Na hlavě má masivní korunu ze stříbra pokrytou rubíny a rutheniem (Ruthenium je drahý kov šedivě bílé barvy). Košile stejná jako má můj brát avšak plášť má mnohem více zdobeny. Vedle něj jde velmi elegantní žena. Dlouhé černé vlasy má volně rozpuštěné. Šaty odstínů portského vína ji končí těsně pod koleny. Koruna podobná té královské avšak mnohem elegantněji provedená.
,,Však je jen o dva roky mladší!" Protestoval Iver, ale i přesto mi ji vrátil. Vyplázla jsem na něj jazyk a společně jsme šli přivítat rodiče. ,,Matko, Otče. Dobré ráno." ,,Ale nač ta formalita Elisent. Moc ti to sluší. A ty Ivere. Jsem rád že konečně vypadáš jak princ a následník a ne jako bandita." Zasmál se otec. Začervenala jsem se a Iver protočil panenky ,, Mami, vypadáš nádherně." ,, Děkuji Ivere." Uklonila se lehce matka a usmála se. ,, Ještě něco jsem zapomněl." Oznámil otec když sedl na trůn. ,,Dneska si najdete partnery." ,,Cože?!", řekli jsme s Iverem zároveň. Naštěstí pro otce začala oslava a sluha začal oznamovat hosty.
Vystřídalo se zde mnoho slavných jmen, ale jen jedno mě zaujalo tolik. Sluha oznámil rod Waertu. Ze dveří vyšel král Zertax a jeho dvě děti Cealist a Zhenn. Cealist byla blondýnka s plnými rty a hnědými očima s nádechem červené. Fialové korzetové šaty ji velmi zvýrazňovaly plné ňadra. Iverovi chybělo málo do slintání. Avšak mě zaujal právě Zhenn. Černé vlasy které na slunci měli nádech fialové, oči stejné jako jeho sestry a jeho tělo se podobalo omalovánce. Nejvíc přitažlivá však byla jeho jizva na krku.
Předstoupili před nás a uklonili se. V úklonu se na sebe podívali a usmáli se.213Please respect copyright.ＰＥＮＡＮＡjhpqC3Vc70
Sluha oznamoval další a další jména, ale moje oči byly přilepené stále na synovi rodu Waertu. Způsob jakým se pohyboval se podobal kočkovité šelmě. Zhenn nejspíš na sobě ucítil můj pohled a podíval se mým směrem. Rychle jsem odvrátila zrak ,ale i tak jsem si všimla lehkého úsměvu na jeho rtech. Díky tomu odhalil své až nepřirozeně bílé zuby. Špičák měl lehce odlomený a to ještě víc přidávalo na atraktivitě tohoto mladého muže.213Please respect copyright.ＰＥＮＡＮＡl4bDgYBN3Q
Zavrtěla jsem hlavou a podívala se na bratra. Díky jeho vzrušeného pohledu, kterým se díval na Zhennovu sestru mi bylo jasné že má úplně stejný názor na ní jako já na jejího bratra.213Please respect copyright.ＰＥＮＡＮＡWyV76K1c12
Konečně po dalších zdlouhavých minutách nás propustili a my se mohli jít bavit s hosty. S Iverem jsme zamířili ke stolu kde podávali víno a oba si vzali pohár. ,, Tak co? Pořád slintáš nad Zhennem?" Málem jsem vyprskla všechno víno. ,, Já nad nikým neslintám! To spíše ty!" Bránila jsem se a u toho se smála. ,,Jo sestřičko... Ale já se za to aspoň nestydím." Vyplázl jazyk a napil se.
S bratrem jsme se bavili o spoustě věcích a já poznala že na vladaření není připravený. ,,To zvládneš, nemusíš se bát. Budeš skvělý král." Bratr mi neodpověděl. Jen se usmál a rozcuchal mi vlasy.213Please respect copyright.ＰＥＮＡＮＡBjc6RILYiU
Ucítila jsem na sobě pohled a tak jsem se otočila. Na konci místností byl o zeď opřený Zhenn a díval se na mě. Nadzvedl koutky a vydal se pomalu mým směrem. Bratr se zamnou usmál a zašeptal mi do ucha ,, Né že s ním skončíš ve skříni jako s Tobiasem." ,,Hahaha moc vtipný." Chtěla jsem ho praštit ale ucouvl. Během naší potyčky už byl u nás Zhenn.
,, Nechám vás o samotě." Pronesl Iver a odešel. ,, Smím prosit?" Pronesl hlubokým lechce chraplavým hlasem. Polkla jsem a přikývla. Chytl mě za ruku a táhl na parket, tam mě chytl v pase a začali jsme se pohybovat. ,, Tak Vaše veličenstvo, máte už vybraného může?" Pronesl a já uslyšela v hlase flirtovací pod tón,ale možná se mi to jen zdálo. Odkašlala jsem si abych se mohla soustředit a odpověděla. ,,Ne princi, ještě jsem se nerozhodla." ,, Jaká škoda ,ale aspoň má sestra má úspěch." Podívala jsem se směrem,kterým se díval on a uviděla mého bratra s Cealist ve vášnivém polibku. ,,Ano bratr už si zřejmě vybral." ,,No, ale já bych řekl že vy taký." Řekl s úsměvem na tváři a naklonil se ke mě tak že se naše rty téměř dotýkaly. ,, Škoda , že to je konec pro vás." Nechápala jsem. Zhenn se odtáhl a zapískal.
Dveřmi vlezli vojáci v brnění a obklíčili nás a naše rytíře milosrdně popravili, za nimi do síně vkročila zrzavá žena. Oči barvy krve a plné nenávisti. Podívala se na otce. V ten den jsem poprvé v jeho očích spatřila strach. ,, Zdravím bratře." Usmála se.
Náhle jakoby se rozvířilo tornádo. Kamené dveře se zavřeli. Tajemná žena přistoupila k trůnu. Stálá jsem jako přikována a strach se ve mě kupil čím dál víc. ,, Llien co tu děláš?" ,, Vrátila jsem se pro svůj trůn." Otec mlčel, ale můj horkokrevný bratr se odtáhl od Cealist a s Visenii v ruce se vrhl na Llien. Naštěstí jsem ho dokázal zarazit. Naneštěstí byl bratrův osobní strážce stejný povahy a vrhl se na ní. I přesto že byl druhý nejlepší šermíř po bratrovi byla silnější. Jedním švihem z pod svého fialového pláště vytáhla dýku a rozsekala hrdlo bratrova obránce. Kapky krve se dostaly i na mě. Začala jsem pištět. Otec se vydal za Llien a chtěl si promluvit. Bohužel to bylo marné. Llien s ním začala bojovat. Nikdo se neodvážil do boje vměšovat a šermovali a když už se zdálo že to vyhraje, dostal ránu do zad. Zheen , který ještě před malou chvílí stál vedle mě, ho bodl a sekl mečem podél páteře. Otci se zad vytryskla krev a zdálo se mi že vidím i orgány. Udělalo se mi zle.
V místnosti panoval chaos. ,,Utečte. Zašeptala mi matka do ucha a podala mi Visenii. ,, Utíkejte s bratrem dokud můžeš. Najdi v lesích Deorda." ,,Co? nechápu!" ,, Utíkej!" Zařvala na mě a já tentokrát poslechla. V nestřežený okamžik se mi povedlo proklouznout ze síně.213Please respect copyright.ＰＥＮＡＮＡJXcyQl4tHJ
Na chodbách byla krev a těla. Snažila jsem se nevnímat zápach smrti ve vzduchu a utíkala jsem hledat bratra , který během chaosu zmizel. Stejně tak zmizela i Cealist a já věděla že ona má v tomto spiknutí prsty stejně jako její bratr.
Doufám že se Vám knihy (pokus o knihu) líbi. Chystají se již nové kapitoly a během víkendu by mohla vyjít další část. Na vrchu budete mít doporučenou hudbu ke kapitole. :D Budu ráda za jakoukoliv zpětnou vazbu <3
Vaše Shina
213Please respect copyright.ＰＥＮＡＮＡY6osgHQYBO
