Už více než půl hodiny přehrabuju tunu oblečení ve své šatně a snažím se najít něco vhodného na sebe. Samozřejmě, že bych se mohla oháknout do bílé róby a všude se promenádovat jakožto žárlivá ex, přesně tak, jak tomu je v každé romantické komedii. Ale nejen, že já nejsem žádná žárlicí expřítelkyně, ale taky Cadeovi nehodlám zničit jeho velký den, ani v nejmenším. Proto potřebuju vypadat dobře, ale ne zas příliš dobře, což je samozřejmě u mě nadliský úkol. Já vypadám ve všem dobře.
95Please respect copyright.ＰＥＮＡＮＡBylT0c23Gi
Nakonec se rozhodnu pro jednoduché, ale přesto elegantní černé šaty s ramínky. Nesnáším totiž šaty bez ramínek, neustále si je musím upravovat a přepadá mě pocit, že mi stejně nakonec spadnou a mé okolí se bude moci kochat pohledem na mou odhalenou hruď. Popravdě šaty moc nenosím. Sice jsem tak nějak vyrostla ze své obsese volných džínů a kapsáčů s dlouhým tričkem, ale to neznamená, že ze mě bude slečinka. V nemocnici si naštěstí na dress codu moc nepotrpí, protože tam chodím víceméně pouze v bílém plášti a modrých nebo bílých přiléhavých kalhotech.
95Please respect copyright.ＰＥＮＡＮＡqzPfuKGD1f
Jakmile se nasoukám do šatů, přijde na řadu make-up. Věřte nebo ne, po těch letech jsem se naučila alespoň to nejpotřebnější, a tudíž vždy nechodím s obřími, tmavými pytli pod očima a pokožkou připomínající vápno. Dnes by se sice patřilo nalíčit poněkud „složitěji", ale raději to nebudu pokoušet, už teď mě stíhá menší spoždění a to poslední, co si přeju, je, aby mě někde naháněla rozzuřená Brittany. Jednoduché stíny a kratší linky tedy doplním rudou rtěnkou, a vlasy si zapletu do vysokého culíku tak, aby mi vepředu zůstalo pár volných pramínků.
95Please respect copyright.ＰＥＮＡＮＡgnsb0sBGZr
Obřad začíná ve dvě hodiny, a do casina v Burnaby to netrvá daleko, takže bych to mohla stihnout relativně v čas. Stále trochu nechápu, proč se Cade rozhodl pořádat svou svatbu zrovna v casinu, když hazardem vždy opovrhoval, a co si vzpomínám, naši svatbu si vysnil jako menší obřad v kostele a krátký seznam pozvaných. Zdá se, že změnil názor, nebo jeho snoubenka... Ne, že by mi do toho něco bylo ovšem.
95Please respect copyright.ＰＥＮＡＮＡvtABWLWIc8
Za nedlouho se ocitnu na prostorném parkovišti, kde zaparkuji svého milovaného mustanga. Možná jsem se od střední hodně změnila, ale některé věci zkrátka zůstávají stejné. Takže když jsem si před několika měsíci kupovala nové auto, bez dlouhého rozmýšlení jsem se rozhodla pro tuhle krásku. Z místa spolujezdce vyzvednu dárkovou krabičku a kabelku, do které přihodím klíčky od auta. Nevím přesně kudy se vchází dovnitř budovy, ale podle relativně hustého zástupu lidí usoudím, že to pravděpodobně nebude daleko. Jakmile se probojuji dovnitř, zůstanu chvíli ohromeně stát. Interiér casina je vskutku působivý. Pronajmout si tohle místo jistě stálo majlant, což opět vůbec nezní jako Cadeův styl. Buď si na to půjčil, nebo ho King velkoryse zasponzoroval. Tak či onak, pochybuji, že to byl jeho nápad. Poodstoupím k jednomu z barových stolků a odložím si na něj kabelku. Všude kolem pobíhají číšníci s tácy plnými šampaňského, a po kolem stěn je rozprostřené občerstvení. Svatební hostina se pravděpodobně uskuteční taky tady, ale na tu se už asi nezdržím. Britt jsem slíbila, že tu budu na obřad, a to splním. Nemusím tu poskakovat až do noci.
95Please respect copyright.ＰＥＮＡＮＡdBzWwYi6RH
„No páni!" Zaslechnu někde za sebou. Překvapeně se otočím po tom známém hlase, a na rtech se mi rozlije široký úsměv. „Vypadáš skvěle." Konstatuje Dylan rovněž s širokým úsměvem, a přistoupí o několik kroků blíž.
95Please respect copyright.ＰＥＮＡＮＡEisG9HBFUO
„Děkuju, ty taky nevypadáš nejhůř." Zasměju se, a on se mnou. „Bože, tebe jsem neviděl tak nejmíň od doby, co..." Zasekne se, a úsměv mu z tváře rázem zmizí. Vím přesně, co se chystal říci, ale nijak mě to nerozhodí. „No nejméně dva roky, myslím." Zamyslím se, a Dylan si očividně oddechne, že z té trapné situace lehce vyvázl. „Jo, to je celkem dlouhá doba, co?" Zašklebí se a kopne do sebe sklenku bublinek. Já se nenápadně ohlédnu kolem, jestli někde nespatřím nevěstu nebo ženicha, ale naštěstí nikoho nevidím. „Slyšela jsem, že se tu staví i Finn."
95Please respect copyright.ＰＥＮＡＮＡkgxp4L9paX
„Tvrdí to. Co vím, tak se včera vrátil ze služební cesty v Londýně, takže jsem celkem zvědavý, jak moc čerstvý bude na večírku." Uchechtne se nakonec, a já se taky pousměju. Finna bych upřímně ráda viděla. Naposledy jsme se setkali čistě náhodou na pracovní večeři asi čtyři roky zpátky. Jejich firma tehdy uzavírala jakousi smlouvu s nemocnicí, a já se u toho náhodou nachomýtla. Tehdy jsme si vyměnili jen pár slov. Pár měsíců poté se Finn přestěhoval do Kalifornie, kde stále oficiálně bydlí, ačkoliv je většinu času na služebních cestách po celém světě.
95Please respect copyright.ＰＥＮＡＮＡsYOw0oqBDV
Příštích pár chvil si s Dylanem povídám o všem možném, dokud si ho nezavolá nějaký starý známý, se kterým odejde řešit nějaké věci ohledně fotbalu nebo co. Zůstanu tak opět sama se sklenkou červeného vína, které rozhodně nebude mé oblíbené.
95Please respect copyright.ＰＥＮＡＮＡtalLjiRW0N
„Chutná to víc jako zkvašené ovoce ze supermarketu než skutečné víno." Tak a dost, co furt lidé mají s těmi náhlými příchody!
95Please respect copyright.ＰＥＮＡＮＡX1aYmQanX0
Poněkud otráveně přesunu svůj zrak od rudé tekutiny a setkám se s párem světle modrých očí. Rázem mě všechna otrávenost přejde, a nahradí ji vřelost. „Pro kritika vína je všechno břečka." Uchechtnu se a odložím sklenku na stolek. Finn, který mě po celou dobu skenuje pohledem, si stoupne naproti.
ns 15.158.61.54da2
