Aniž bych musela zvonit, vejdu do domu a zamířím do obýváku. Cadeovy rodiče jsou na nějaké služební cestě a většinou bývají pryč, takže tu má celý barák sám pro sebe. ,,Čau." Pozdravím kluky, kteří zrovna sedí u telky a dohadují se o nějaké blbosti. První si mě všimne Cade. Vyskočí a lehce mě obejme. ,,Ahoj, zrovna tu řešej jeden zápas, takže s nima neni řeč." Zasměje se a otočí se ke zbytku. ,,Říkám ti, že nemaj šanci, Wrighte!" Oboří se na Finna Dylan, který jako obvykle nesouhlasí s jeho výroky. ,,A já ti říkám, že maj, Clarku!" Procedí Finn skrz zaťaté zuby. Chvíli si tam ti dva vyměňují vražedné pohledy a jejich tichou hádku přeruší až příchod Brittany. Jako vždy ozáří celou místnost svou pozitivní a veselou aurou. Kluky naprosto přehlíží a rovnou se rozplácne na gauči. ,,Jak to jde?" Zubí se na nás a zády se opře o Nicka. ,,Ále znáš to, Wright zas mele sračky." Opáčil Aaron zahořkle, načež se vydal pro pivo do ledničky.
,,To teda není pravda! Já vám říkám, že vyhrajou!" To už nám nedalo a museli jsme se všichni Finnově naivitě zasmát, protože zrovna v tu chvíli nepřátelský tým zaskóroval a on se zhrzeně sesunul na zem.
,,Jo, jo, vole. A kdo že tu měl pravdu?" Poplácal ho Dylan po rameni a při tom se egoisticky šklebil.
,,Ale no tak hoši, nechte toho." Uklidňovala Britt ty dva.
Nakonec jsme se přeci jen rozhodli jít ven. Finn se sice celou dobu tvářil jako kdyby trpěl střevními potížemi, ale to už nikdo neřešil. Ve skate parku se to hemžilo davy lidí, takže najít volný plácek se zdálo takřka nemožné. Když už jsme se konečně někde usadili, přišli dva puberťáci a dovolovali si na Finna, který byl už tak dost nasraný. Podle zaťatých pěstí a chladného výrazu ve tváři jsme s Brittany usoudily, že bude lepší, když ho odtáhneme pryč.
,,Jsem věděl, že je to posera!" Zasmál se jeden z těch asi patnáctiletých blbečků, což si Finn rozhodně nenechal líbit. Pohár jeho trpělivosti totiž přetekl už hodně dávno, jelikož neváhal ani vteřinu a vrazil tomu tupcovi pěstí. Všichni kolemjdoucí se najednou zastavili a sledovali, jak se Finn sápe po tom spratkovi a zasypává ho pěstmi, jako boxovací pytel. Trvalo dobrou chvíli, než se ho klukům podařilo odtrhnout a zklidnit. Mezitím obličej toho puberťáka nabral fialové barvy a kluk byl rád, že se za pomoci svého kamaráda, odpotácel pryč.
,,Co to mělo znamenat Wrighte!" Udeřil ho Cade do ramene a i já si všimla, jak moc je naštvaný. Příliš se mu nedivím, ale opravdu nechci, aby to skončilo další rvačkou, takže se raději rozhodnu zasáhnout. ,,Klid Cade." Opatrně ho chytnu za ruku a snažím se ho nenápadně dostat od Finna. ,,To je ale kokot." Zamumlá téměř neslyšně, načež mě pustí a dojde je svému prknu, na které se posadí a otevře plechovku pepsi. Finn zrudl jak pavijání prdel a kamsi naštvaně odkráčel.
,,Chlapi jsou prostě idioti." Rozvalí se na sluníčkem vyhřátý plácek a zavře oči. ,,Tak pozor brouku, ne všichni jsme idioti." Ušklíbl se Nick a sedl si k ní. Ti dva jsou skoro stejní, není divu, že se dali dohromady. Brittany je mu chováním podobná víc, než Aaron a to je to jeho dvojče. Kdepak, Kingovi jsou naopak velkými protiklady a to snad v každé možné stránce. Ačkoliv oba vypadají, že právě vyskočili ze stránky nějakého playboye -uhelnaté vlasy, šedo-modré oči, vystouplé lícní kosti a tělo jakoby patřilo řeckému bohu, Nick je takové sluníčko, extrovert, co má rád lidi a oni zas jeho, neustále o něčem vtipkuje a s ničím si nedělá starosti. Aaron lidmi pohrdá, jako kdyby to byli nějaký podřadný hmyz a sám se téměř považuje za něco víc. Je zvyklý v životě dostat cokoliv, co chce a nesnese když má někdo něco, co patří jemu. Tak například, když si jednou Dylan půjčil jeho šampón, dostal z toho Aaron skoro hysterický záchvat, přičemž nakonec prohlásil, ať si ho Dylan nechá, že on ho teda už v životě nepoužije.
Ale ačkoliv je to egoista až do nebe volající , většině zástupcům ženského pohlaví je to úplně fuk. Takže vedle sebe má neustále nějakou blbku, která si myslí, že z Aarona udělá svého vysněného milujícího přítele, co ji bude milovat a chránit do konce světa. Někdy se až musím smát jejich hlouposti, protože to, co některé hlupačky dokáží prohlásit a nepřipadat si při tom ani trochu trapně, je vskutku šokující.
145Please respect copyright.ＰＥＮＡＮＡfYfIpit0KN
Jednou z takových uchazeček o Nobelovou cenu trapnosti a naivity je Andrea. Ona sama si ovšem nechá říkat Dree, což o její jednoduché osobnosti mnohé vypovídá. Že je zakoukaná do Aarona, to bych ještě pochopila, ale co už je nad mé chápání, že si to on nechá líbit. U všech ostatních se tváří, že jsou mu úplně u zadku a to on je středobodem světa. Andrea samozřejmě není výjimkou, jenže stejně se k nám vždycky přisere a oxiduje.
Bohužel se toto právě dnes stalo. Neušli jsme ani půlku cesty zpět, když se odněkud zjevila. Začínám mít pocit, že ta holka prostě čeká ve křoví a pokaždé, co se kolem mihne Aaranova vysportovaná prdel, přiběhne na těch svých jehlách. Očividně jsem zdaleka nebyla jediná, kdo ji nemohl vystát.
,,Jé ahooj!" Zapištěla a vrhla se překvapenému Aaronovi do náruče. Netrvalo příliš dlouho a on ji s mučednickým výrazem setřásl. ,,Mám dneska volno, nechceš se stavit?" Zamrkala na něj svými umělými řasami a nakrucovala se jako kvočna.
,,Nechci." Zabručel on téměř okamžitě. To už všem cukaly koutky a já se musela kousat do rtu, abych nevyprskla smíchy. Britt na tom byla podobně, tiše se chichotala za Nickovými zády a ten si nenápadně odkašlal.
,,Ehm no tak my už asi půjdem." Ušklíbl se Nick na své dvojče a společně s blonckou odešel. Cade vedle mě váhavě přešlápl, ale nakonec mě taky jemně chytil za ruku a s tichou výmluvou na rtech se i se mnou vzdálil. Dylan s Finnem si chvíli vychutnávali Aaronovu zoufalost, načež po chvíli Dylan prohlásil tu nanejvýš potupnou a zároveň vtipnou věc, co jsem za posledních pár měsíců slyšela.
,,No víš, tady Kinga trápí chlamydie, chudák to chytil od jedný děvy a teď se s tím musíme vypořádat. Tak ho omluv, je trochu nakrklej, doktor říkal, že je to jeden z příznaků a že se mu ty chlamydie postupně přesouvají do mozku."
Grimasa, jež zaujal Andreinin obličej se ani nedala popsat. Aaron se zatvářil jako kdyby mu právě někdo mordoval křečka a povšimla jsem si i jeho zaťaté pěsti. Dylan moc dobře věděl, že pokud prohlásí ještě jednu takovou blbost, může se se svým rovným nosem nadobro rozloučit. Proto jen potlačil zlomyslný úšklebek a poplácal vytočeného Kinga po rameni.
,,Tak, tak. Každopádně už musíme jít, ale neboj, jen co se těch potvor zbaví, dá ti vědět." Koketně na ni mrknul a pobídl ty dva k odchodu.
ns 15.158.61.20da2
