Položila jsem poslední kartonovou krabici na podlahu a úlevně vydechla. Aspoň tu horší část mám za sebou. Teď už jen všechno vybalit, složit, uspořádat, a tak dále. Na to se fakt těším.
Cade se znaveně svalil na gauč opodál.
,,Tak to bychom měli. Co teď?" Prohodil mým směrem, načež se posunul a udělal mi místo. ,,Teď už nechci o stěhování ani slyšet. Šla bych na jídlo, co ty?" Zašklebila jsem se a protáhla si ztuhlá záda. Ještě chvíle stěhování a můžou mě odvézt rovnou do hrobu.
Cade na jídlo uslyšel hned. Jakoby se v něm vzbudila nová, čerstvá energie a on vyskočil na nohy.
,,Jdeme." Zavelel a pomohl mi do stoje. Ačkoliv mi už značně vyhládlo, nehrnula jsem se z místa tak rychle, jako on.
Venku padal sníh a na chodnících ležely kusy ledu. I přes tlustou bundu mi mráz pronikal až do morku kostí. Možná jsem si měla vzít rukavice nebo alespoň šálu, protože takhle brzo umrznu, jestli už někam rychle nezapadneme. Cade vyváděl jako malý kluk. Poskakoval po poloprázdné zasněžené ulici a já jen čekala až se na tom hezkém nánosu zmrzlé vody rozmázne. Netrvalo dlouho a dělal andělíčky do sněhu, přičemž jsem se musela přemáhat, abych se naplno nerozesmála. Prsty mu hrály všemi odstíny modré a rudé, takže když mě chtěl chytit za ruku utekla jsem mu až na konec ulice. Se smíchem mě pronásledoval až do naší oblíbené pizzerie, kde naštěstí hřálo topení.
Usadili jsme se co nejblíž radiátoru a pověsili promáčené bundy na věšák opodál. Sotva jsme si sedli, už se k nám hnal číšník s menu. Mně netrvalo dlouho si vybrat pití i s jídlem, ale Cadem nad tím uvažoval o poznání déle. Kdybych mu ten jídelní lístek nakonec nevytrhla z ruky, pravděpodobně by si nevybral do teď. Nadiktovali jsme své objednávky a pak už se jen rozvalovali v pohodlných měkkých sedačkách.
Jídlo bylo jako vždy vynikající a Cade samozřejmě nezapomněl vyjíst vše i z mého talíře.
133Please respect copyright.ＰＥＮＡＮＡWSJ6wNfmIx
,,Říkala jsem si, že bych nakonec změnila obor." Prohodila jsem na cestě domů. Chtěla jsem, aby to Cade věděl, ačkoliv s tím nemá nic společného a pochybuju, že ho to zajímá. Normálně bych se o to šla podělit s Grace, jenže... ta už není mezi námi. Tudíž Cade tak nějak zaujal místo mého jediného kamaráda, psychologa, samotného přítele, no zkrátka vrby, do které mohu hučet kdykoliv se mi zachce.
,,To je super." Usmál se na mě s plnou pusou čokoládových bonbónů, které prodávají v trafice na náměstí.
,,Vlastně... docela se zajímám o kardiochirurgii." Pokračovala jsem a při tom usrkávala sladkého punče.
,,To je dost velká změna, ne? Myslím od plastického chirurga po kardiochirurga." Vypadal vcelku překvapeně, což ve mně vzbuzovalo pocit menší nejistoty. Co když má pravdu? Třeba ze mě bude příšerný kardiochirurg a nakonec někoho zabiju bypassem.
,,Jo, ale mám pocit, že by mě to bavilo víc než předělávat povislý prsa." Uchechtla jsem se sarkasticky po menším odmlčení, načež se Cade málem zadusil další dávkou čokolády.
ns 15.158.61.5da2
