Kontinent Alcrita je složen z několika oblastí:
Dun (domov pouštních lidí), Bouřných skal (domoviny trpasličích vědců), Zeleného Háje (domov lidí), Gregorianu (hlavní oblast lidí), Ašnatonských lesů (domovina elfů) a Zakázaného Území (proklatá krajina oddělena Zdí Smutku).
Velkou součástí lidské části Alcrity je víra, lidé zde uctívají Svaté jako bohy, existuje zde i "Bratrstvo Svatých", jehož členové jsou fanatickými vyznavači Svatých. Svatí jsou předkové, kteří nějakým významným způsobem prospěli Impériu.
Mladý princ Emeric přebírá trůn po svém otci Gregoriu Velikému.
Smrt jeho otce byla pro Impérium obrovská tragédie a mnozí pochybují o Emericových schopnostech jako nového císaře. V Císařském Městě v Gregorianu se zdržuje minimálně, raději se věnuje prostému lidu, a také v mnoha dalších věcech je naprostým opakem svého otce. Například svým postojem k armádě, kterou vnímá jako zbytečnou a nejraději by všechny její finance vložil do rozvoje měst, na rozdíl od jeho strýce Augusta, bratra svého zesnullého otce. Snad jediný důvod, proč to neudělal je, že většina blízkých rodinných přátel jsou právě vysocí představitelé armády. Jeho vlastní jméno v něm vyvolávalo zlost, nechal si raději říkat prostší verzí svého jména, Enric.
Po pěti letech Enricova vládnutí města a vesnice vzkvétaly, zatímco armáda ochabovala. Princ Enric si svým nulovým zájmem o šlechtu a vojsko vybudoval silné jádro nepřátel, zabít potomka Gregoria bylo však pro většinu z nich, díky vztahu k padlému císaři, nemyslitelné a tak čekali na příležitost, kdy by mohly Enrica nahradit jeho strýcem, a ta chvíle měla brzy nastat...
ns 15.158.61.16da2
