„C...c... cože?" Bylo jediné, co ze sebe zkamenělý Derren dostal.
„Bylo to špatné, já vím, ale už dávno jsme s tím přestali, já..." Pravila císařovna, ale skutečný Derren ji přerušil.
„Tak dost! Skončete s tím tlacháním! Císařovna zemře a žádný můj klon mě nezastaví!"
„Obávám se, že máš pravdu... Tohle je hologram, císařovna je mrtvá," odvětil Derren.
„Hahaha... Ty toho víš ještě míň, než jsem čekal. Nemyslím jí, ty pitomče! Přišel jsem pro její dceru!" smál se skutečný Derren.
„Dceru...?" podivil se Derren.
„Na co čekáte? Zabijte ho!" zvolal skutečný Derren.
Consortští vojáci zamířili na Derrena, ale zpoza sloupů se vyklonili členové jednotky a vojáky postříleli.
Skutečný Derren se vrhl na svůj klon a pustil se s ním do boje.
„Tak střílejte někdo!" volal Cedric.
„Ale na koho k čertu?!" odpovídal Edward, snažící se nějak rozpoznat Derrena od klonu, oba byli stejně oblečeni.
Jednomu Derrenovi se podařilo dostat se od druhého a odběhl do výtahu.
„Nehýbej se!" zvolal Edward.
„Jak se jmenuju?!"
„Edward Norton," odpověděl Derren.
„Fajn, je to on."
„Tak tohle už šílenější být nemůže..." povzdechla Emily.
„Kam to šel?" tázal se Frederick.
„Zabít mou dceru..." odpověděla císařovna.
„Takže je to pravda... Musíme ho zastavit!" zvolal Teodor.
„Ne! Nikdo z Vás tam nesmí, pouze... Derren. Poslední patro je vybaveno speciálním zabezpečením, nikdo bez DNA mojí, Derrenovi, nebo hlavního rady neprojde první chodbou živý," odvětila císařovna.
„Proč zrovna jeho?" tázal se Edward, ale císařovnin hologram pouze zavřel oči a zmizel.
„Dobrá tedy... Derrene, musíš tam jít a... em... nejspíš budeš muset zabít sám sebe... sám. My budeme bránit vchod do paláce," sdělil mu Edward.
„Lepší den pro sebevraždu bych si nedokázal vymyslet. Držte se... a jen tak pro bezpečnost, až vyjdu řeknu Emily, že ji miluji. Bude to takový bezpečnostní kód," řekl Derren, a vstoupil do výtahu.
Derren sestoupil výtahem do posledního patra, tlačítko bylo schované pod krytkou, kterou skutečný Derren zapomněl zakrýt. Když se dveře otevřely a Derren vystoupil, stála před ním zvláštní chodba, před sebou měl mohutné dveře, vypadaly, že jsou ještě silnější než ty, které chrání císařskou pokladnici. Derren prošel jakýmsi skenem a dveře se otevřely. Pokračoval dál, procházel dlouhou bílou chodbou na konci, níž byly troje dveře, ty před ním měly vytažený zámek, vstoupil do nich, vešel do sálu, kde leželo několik hromad něčeho, co nejspíš dřív byly roboti. Pokračoval dál po stopách zničených a vyražených dveří, až došel k zavřeným průhledným dveřím.
„Ale ne... znovu už ne!" pomyslel si. Za nimi stál skutečný Derren a proti němu hlavní rada.
„Dál tě nemohu pustit, Derrene," odhodlaně prohlásil hlavní rada.
„Haha... a co chceš dělat, starče? Požádáš mě abych odešel?" smál se Derren.
„Vyzývám tě na souboj cti!" odpověděl hlavní rada. Jedná se o souboj, který probíhá zejména mezi členy rady a nejvyššími členy armády, hlavně o posty. Oba členové bojují tradičními teleskopickými meči, který u sebe nosí každý správný člen Impéria.
„Hmm... Už nejsem poskok Impéria, svůj meč však stále nosím. Škoda, že se o tvé hrdinské smrti nikdo nedozví, starče," odvětil Derren a vytasil svůj meč. Oba se pustili do horlivého souboje.
Klon Derrena mezitím našel nějaký ovládací panel, stiskl pár tlačítek a v místnosti ožily bojoví roboti, kteří začaly útočit, jak na Derrena, tak i na hlavního radu. Derren konečně otevřel dveře a utíkal do místnosti.
Skutečný Derren mezitím probodl hlavního radu, zatímco bojoval s robotem. Rada padl k zemi.
„Stůj! Přece... nezabiješ svou... dceru," vyřkl hlavní rada.
„Svou dceru...?" otočil se skutečný Derren, a klon na něj skočil a začal ho zuřivě bít.
Skutečný Derren ho ze sebe skopl a vyběhl na něj s mečem, klon uchopil část z rozpadlého robota a vší silou praštil Derrena, ten padl k zemi.
„Hlavní rado... přežijete to, to bude v pořádku," poklekl k radovi.
„Já možná ano, na tom ale nezáleží. Musíš to dokončit... zabij ho."
Derren k němu přistoupil, vzal jeho meč a držel ho pod jeho krkem.
„Tak přece jen jsi jako já..." zasmál se skutečný Derren. „Tak dělej, skonči to!"
„Já nejsem jako ty," Odvětil mu klon a udeřil ho rukojetí meče.
Poté obvázal radovi zranění kusem svého oblečení, poponášel ho a táhnul za sebou skutečného Derrena.
Vyjeli výtahem do trůnního sálu.
„Stát!" zvolal Edward.
„Emily, miluji tě!" zvolal klon.
„Přežil to!" vyjekla Emily a objala klon Derrena.
„Eh... dobrá ale, co uděláme s ním?" tázal se Edward.
„Ten nám ještě poslouží, budeme potřebovat spoustu informací," odpověděl klon Derrena s úsměvem.
„Je dcera císařovny v bezpečí...?" tázal se Teodor.
„Ano, ničeho si nevšimla," odvětil hlavní rada.
„Mám docela dost otázek, hlavní rado..." řekl klon Derrena.
„To vskutku chápu, Derrene. Teď ale musíme odrazit útok Consortia, slibuji, že pak ti vše vysvětlím," odpověděl hlavní rada a skupina vyšla ven z paláce. Před nimi přistál lékařský transport Consortia a z něj vystoupila Merry a Helen.
„No to je skvělý! Lepší místo na přistání tě nenapadlo?" tázala se Helen s rukama nad hlavou.
„Počkat! Tahle mě zachránila na 55 Cancri c!" sdělila jim Emily.
„Cože jsi?!" nechápavě se na ni Helen otočila.
„Teď už je to snad jedno ne?" zasmála se Merry.
„Uznávám, že poté, co jsme odpálili křižník Consortia..." nedořekla větu Helen.
„Tak to jste byli vy? Jménem Impéria Vám děkuji," zarazil ji hlavní rada.
„Heh, em... nemáte za co, jen jsme..." znovu nedořekla Helen.
„Už jsou tu! Posily ze strážních planet, pane!" volal přibíhající voják.
„Kde jste byl? Nemohli jsme Vás najít!"
„To je na dlouho, pošlete do boje naše letce!" rozkázal mu hlavní rada.
„Vypadá to, že tenhle den nakonec přežijeme," pozasmál se hlavní rada, když stovky letounů útočily na consortskou flotilu.
ns 15.158.61.12da2
