55 Cancri e, neboli diamantová planeta, se nachází pouhých 40 světelných let od planety Země, přesto však patří Impériu, neboť Consortium nebylo dostatečně technicky vyspělé na jakékoliv využití této planety. Působí jako enkláva, imperiální zóna ze všech stran obklopená územím Consortia.
Eleda Imperial City...
„Dnes Impérium ztratilo kontakt se souhvězdím Raka," ozvalo se z rozhlasu.
„Cože? Jak jsme k čertu mohli ztratit kontakt s celým souhvězdím? Jsou tam dvě obydlené planety a jedna těžební!" vyděšeně nadával jeden z operátorů střediska speciálních operací, kam Derren zanesl zprávu o průběhu vojenského cvičení.
„Poslední komunikace je nějaký zmatený signál směřující z 55 Cancri e," sdělil ostatním další z operátorů.
„Uklidněte se, to bude jen nějaká anomálie, do pár dní to odezní," uklidňoval další.
„To si ale samo vedení nemyslí," vtrhl do místnosti jeden z velících střediska.
„Pokud to anomálie není, a něco se tam stalo, budeme první zodpovědní," dodal velící.
„Takže co? Pošleme tým speciálních jednotek?" sarkasticky prohodil jeden z operátorů.
„Něco takového," odpověděl velící k velkému údivu všech operátorů.
„A to jako hned, pane?" udiveně se tázal další operátor.
„Hned, jak to bude možné, ještě potřebujeme dobrovolníky na výpravu."
„Já půjdu!" Bez váhání vykřikl Derren.
„Vidím, že děláš dobré jméno císařské gardě, Praetore, tvůj požadavek ale budu muset poslat výše," trochu nejistě mu odvětil velící důstojník.
„To zařídím sám!" nadšeně zvolal Derren, a vyběhl přímo směrem k císařskému paláci.
„Veličenstvo!" Derren vběhl do trůnního sálu a poklekl.
„Buď pozdraven, Derrene. Co tě ke mně přivádí?" jako vždy klidným hlasem odvětila císařovna.
„Přišel jsem požádat o svolení přidat se k výpravě do souhvězdí Raka."
„Hmm, informace získáváš velmi rychle, Derrene, ale opravdu se tak rychle chceš vrhnout do neznáma?"
„Pro lid impéria udělám vše, i kdyby to neznámo znamenalo mou smrt, veličenstvo!" odpověděl Derren, snažící se působit sebejistě, ale v jeho hlase byla znát jistá míra nejistoty.
„Nuže dobrá, můžeš se k výpravě přidat, ale s tím umíráním to ještě oddal. Impérium lidi jako jsi ty potřebuje," zasmála se císařovna.
Již druhý den byla výprava připravena.
„Vyrazit musíme co nejdříve, vzhledem ke vzdálenosti, kterou musíme urazit, budeme blízko území Consortia a musíme dát pozor, abychom neporušili mezigalaktické úmluvy, dostaneme se tam koridorem neutrální zóny," ohlásil vybrané skupině velitel Marcus.
Neutrální zóna slouží pro pohyb obchodníků a jednotek do mezigalakticky smluvených míst, příkladem teď zóna mezi oblastmi kontrolovanými Consortiem a souhvězdím Cancri, které je pod kontrolou Impéria.
„Speciální průzkumná jednotka Alfa
Vojín Frederick Collins
Vojín Cedric Smith
Poručík Teodor Rosseau
Zdravotník Emily Browningová
Důstojník Praetor Derren
Kapitán Edward Norton
Speciální průzkumná jednotka Beta..."
Diktoval dál velící důstojník střediska speciálních opNorto a odškrtával si lidi nastupující do transportních vesmírných lodí ze seznamu.
„Impérium vysílá dvě skupiny? Nevěří nám snad?" zmateně zvolal Smith.
„To je na tak dlouhou vzdálenost standartní postup, vojíne," odpověděl kapitán Norton a usedl k řídící jednotce.
„Připoutejte se, vzlet za 3,2,1..." Oba transporty se zvedly a rychlostí blesku zmizely z atmosféry Eledy.
Planeta Země, Velká Británie...
Ve Starém Londýně skupina záhadných mužů klepe na dveře bytu Merry a Helen. „Merry Evansová?"
„A vy jste sakra kdo?" agresivně jim odvětila Helen.
„Jsme zástupci Consortské vojenské zdravotní služby, vy a Helen Doulová jste převeleny do sektoru Cancri."
„Tak poslouchej, panáčku. Za prvý to já jsem Helen, za druhý my zatím nejsme ani nikam navelený, natož abyste nás převeleli, a za třetí žádnej sektor Conkry mi není známej a nemám v úmyslu tam jít!" naštvaně pokřikovala Helen a pokusila se zabouchnout dveře.
V tu ale jeden z mužů zablokoval dveře nohou. „Řeknu Vám to tedy jinak, paní Helen. Poletíte na Cancri splnit Vaši lékařskou povinnost, nebo Vás obě zavřeme za vlastizradu," výhružně jí sdělil.
„To si můžete zkusit!" vykřikla Helen, když v tom přiběhla Merry. „Uklidni se prosím, co se tu děje?"
„Jste převeleny do sektoru Cancri, zítra ráno odlétáte, mám Vám přidělit vojenský doprovod, nebo půjdete samy?" znovu jí výhružně sdělil jeden z mužů.
„To nebude nutné, půjdeme samy..." zmateně odpověděla Merry, a muži odešli.
„Co to mělo jako být?"
„To nemám tušení, Helen, ale s těmito lidmi bychom si zahrávat neměli, alespoň se podíváme na to Cancri, ať je to, co je to."
Druhý den stálo několik transportních vesmírných lodí v parku před domem, kde Helen s Merry bydlí. V parku stálo několik dalších lidí, které postupně zařazovali do transportů. Helen i Merry zařadili do stejného transportu, nejspíš ze strachu z Helen. Po zkontrolování zda jsou na palubě všichni se loď zvedla, a také jako blesk zmizela.
Za 4 dny transporty dorazily na 55 Cancri c. Planeta o velikosti zhruba poloviny Saturnu. Když Helen a Merry vystupovaly z transportu, neviděli skrze jakýsi žlutooranžový opar téměř nic.
„Tak pohněte! Rychle!" křičeli blížící se vojáci v plynových maskách.
Po jejich následování se dostali do komplexu podobajícímu se velkému bunkru.
„Co má zas tohle znamenat? A proč nám nedali taky masky?" Helen začala vyšilovat.
„Teď není čas na vysvětlování, obyvatelé Consortia Vás potřebují!" zbrkle zakřičel jeden z vojáků, a zavedl je do velkého sálu plného raněných.
„Co se to tu stalo? Něco tu snad vybuchlo?" tázala se Merry.
„Strašlivá nehoda při těžbě," odpověděl jeden z přítomných důstojníků.
Helen s Merry začaly ošetřovat, většina zranění vypadala na zvláštní typ popálenin, místa na kůži byla takřka na uhel a okolí zranění bylo zakrvácené.
„Tohle je Vaše nová práce. Váš nový domov," prohlásil velitel.
ns 15.158.61.8da2
