Smith se s transportem přiblížil k planetě, letouny žoldáků zmizely.
„Uff... Utekli, už jsem myslel, že je po nás," oddychl si Smith.
Jednotka přistála, momentálně byla na planetě noc.
„Co je tohle vůbec za planetu?" tázal se skutečný Derren.
„Nevím, navigace se rozbila," odpovídal mu Smith, který něco ťukal do tabletu.
„Co to děláš?" nechápal skutečný Derren.
„Zajišťuju, aby nás naši nezabili hned jak sem dorazí. Nasaď si helmu a dej pouta Derrenovi... myslím klonu," vysvětloval Smith.
„No... Jak rozkazuješ," přikývl skutečný Derren, nasadil si uzavřenou helmu a nasadil klonu pouta.
„Fajn, teď všichni vylezeme ven," rozkázal Smith.
Zanedlouho poté se rozsvítily reflektory a mířily na jednotku. „Ruce! Ruce za hlavu! Klekněte si!" křičeli přibíhající imperiální vojáci.
Smith kývl a jednotka uposlechla.
Klon Derrena upadl na zem.
„Identifikujte se!" zvolal jeden z vojáků.
Smith se zhluboka nadechl a spustil „Bertold Brecht, kapitán vězeňského transportu 5086."
„Tohle je Váš vězeň? Nevypadá dobře."
„Byl vážně raněn, prosím, dostaňte ho do stavu, kdy ho budeme moci převést dál. Napadli nás nějací žoldáci," vysvětloval Smith.
„Ukažte mi svou identifikační kartu," řekl voják.
„Já... Musela mi vypadnout, když mě postřelili," odvětil Smith.
Voják něco naťukal do svého tabletu. „Hmm... Postarejte se o toho vězně a kapitána," rozkázal voják, a klon Derrena odnesli na nosítkách.
„V transportu je ještě jeden z naší jednotky... Je už ale mrtvý," svěsil hlavu Smith.
„To mě mrzí, kapitáne. Jsem major Eduard Toms, 38. obranná divize imperiální armády."
„Moc mě těší, majore. Ten vězeň má vysokou prioritu, udržte ho prosím při životě," řekl Smith, a snažil se neznít tak naléhavě.
„V naší vojenské nemocnici se o něj postarají, kapitáne. Nemějte strach. Mimochodem, proč má ten muž uzavřenou helmu? Nevidím mu do obličeje," řekl major.
„No on má... Vzácnou nemoc, víte nesvědčí mu podnebí na cizích planetách a špatně se aklimatizuje, má v tom speciální dýchací přístroj," snažil se ho přesvědčit Smith.
„Hmm... A co ty dvě?"
„To jsou dobrovolnice přímo z Eledy, dobrovolnice lékařské univerzity," řekl Smith.
Major se pousmál. „Tak to budete znát mou dceru Lilien, dělá ve školních novinách."
„No ehm... My moc noviny nečteme," pousmála se Merry.
„Hm... škoda. Kapitáne Brechte, nebudu Vás nadále trápit, následujte mě prosím na ošetřovnu, mí muži se už o Vaši jednotku postarají," s úsměvem ho vedl major.
„Odpusťte mi ten zásah. Jsme stále oficiálně v obranné zóně Eledy, a tohle se tu neděje každý den. Ošetříme Vaši ránu a kontaktujeme velení o Vaší přítomnosti."
Smith se snažil skrýt své zděšení. „No a na jaké planetě to vlastně jsme?" prohodil Smith.
„Ah, omlouvám se. Vítejte na Korelanu A7. Snad se Vám dočasný pobyt tady bude líbit. A koho to vlastně převážíte? A odkud?" tázal se major.
„Je mi to líto, majore. Ale bez souhlasu velení Vám nic z toho nemohu sdělit," odvětil Smith.
„Aha, to chápu. No jsme tady, stále procházíte ověřováním, musím s Vámi nechat tyhle dva vojáky, je to jen formalita, kapitáne. Určitě to chápete," major se pousmál a odešel.
Smith se dvěma vojáky vešel na ošetřovnu, kde mu ránu pro jistotu vydezinfikovali a obvázali. Poté ho vojáci odvedli do ubikace ke zbytku jednotky.
„Co se to tu sakra děje... kapitáne?" otázal se skutečný Derren v pokoji s ostatními.
Smith k němu přistoupil a chytil ho za límec. „Teď mě poslouchej, jsi člen naší jednotky, jestli se o něco pokusíš, tak nás všechny zabijou. Snaž se držet hubu a hraj to s náma, jasný?"
„No tak ffaj," pousmál se skutečný Derren.
„Proč jsem z celý naší jednotky musel zůstat zrovna s nima," beznadějně si pomyslel Smith, z rozmýšlení ho vyrušila Merry, „No a... co budeme teď dělat?"
„Doufat, že to Derren, chci říct klon přežije. Jestli totiž ne, tak se raději zastřelím než velet vám," odvětil Smith.
„To nebylo hezké..." podotkla Merry.
„Na to, abych to řekl šetrněji nemám náladu, Evansová," odrazil ji Smith.
Do místnosti vešel voják. „Kapitáne, můžete se svou jednotkou k vězni. Ta rána byla řádná, ale je stabilizovaný, přežije."
„Ach, díky císařovně," Smithovi se ulevilo a všichni šli ke klonu Derrena.
„Necháte nás chvíli o samotě? Potřebujeme probrat věci ohledně transportu," Smith se otočil na dva vojáky u dveří Derrenova pokoje. Ti pokývli hlavou a odešli.
„Norton..." probouzel se klon Derrena.
„Derrene, to jsem já Cedric, Cedric Smith. Jak je ti?" Smith se postavil nad postel.
„Jako kdyby mě někdo rozříznul na dva kusy a hodil z výškové budovy," odvětil klon.
„Aspoň, že ještě žiješ," podotkl Smith.
„Kde jsou všichni?" rozhlížel se klon.
"Derrene... všichni ostatní jsou mrtví," odvětila mu Merry.
„A co Emily?"
„Browningová? Ta s námi ani nebyla v transportu, dělá prý na nějakém úkolu," odvětil Smith.
„Collins? Viděl jsem, jak ho berete do transportu," dál se tázal klon.
„Ten podlehl zraněním, Derrene..." Sklonil hlavu Smith.
„Takže... Tohle jsou všichni, co přežili? Skvělý..." položil hlavu klon.
„Jsem jedinej, kdo pořád nechápe, co se děje?" otázal se skutečný Derren.
„Faktem je... Že naše mise skutečně byla převést tebe, Derrene," přiznal Smith.
„Cože? A k čemu ty krycí jména?" nechápal skutečný Derren.
„Měli jsme převést tebe, a né i Derrena... em... klon. Proto jsme sehráli tohle divadlo. Skutečně jsme tě měli dostat na Eden 7," vysvětloval Smith.
„To by ale znamenalo..." Nedořekla Helen „Že nás někdo prodal," dodala Merry.
„Jo, a někdo vysoko postavenej," řekl Smith.
„Kdo vám dal ten úkol?" tázal se klon.
„To já právě nevím. Podrobnosti znal jen kapitán Norton a Rousseau... No a jak víš, oba jsou..." odvětil Smith.
„Takže co teď?" pohodil rukama skutečný Derren.
„Musíme zdrhnout dřív, než..." Smith nedořekl a do místnosti vstoupil major. „Ah... už jsem si na chvíli myslel, že plánujete utéct. Omlouvám se za to," zasmál se. „Kontaktovali jsme Vaše velení, máte povolení k odletu na Vaši cílovou destinaci. Dám Vám ještě chvíli, a pak Vás moji muži doprovodí k novému transportu," major pokývl hlavou a odešel.
„Kurva!" To bylo jediné, co ze sebe Smith dostal.
„Co? Vždyť to je dobře, ne? Nezabili nás," pronesla Helen.
„Doulová, někdo na nás poslal žoldáky, a ten někdo teď taky ví, že za chvíli budeme muset opustit tuhle planetu, jelikož k tomu možná on sám dal povel. Uvědomujete si, co to kurva znamená?" vyšiloval Smith.
„No tak se vrátíme do obranné zóny Eledy," navrhla Merry.
„Jste všichni úplně blbí nebo šílení? My se nemůžeme vrátit! Derren a... Derren jsou uprchlí zločinci, a my jsme možná ještě něco horšího, my jim pomáhali. Jsme dezertéři a vlastizrádci. Jakmile se vrátíme, první strážní planeta nás po identifikaci nechá sestřelit. Už nemáme vlast, nemáme nic. Jsme psanci, vyvrhelové," zakončil Smith a do místnosti vstoupili dva vojáci, „Tak půjdeme?"
ns 15.158.61.13da2
