Neznámá lokace...
Derren se probudil připoutaný k židli v prázdné místnosti. Po chvíli přišel voják v uniformě Consortia. „Hmm... tak to vy jste ti, kdo vyřešili náš malý problém s placením těch žoldáků, měl bych vám poděkovat, bohužel velení s vámi má jiné plány."
Derren jen upřeně zíral před sebe a nevydal ani hlásku.
„Jsi z Impéria, že ano? Poslali tě sem sabotovat a vraždit, nemám pravdu?" tázal se agresivním hlasem voják.
Derren dál jen zíral před sebe.
„Takže tu máme drsňáka? No, aspoň si bude mít Stevens s čím hrát," zasmál se voják, a odešel.
V další místnosti probíhal výslech velitele Nortona.
„Podle té uniformy jste velitel. Jaká je vaše mise? Mluvte!" ptal se jeden ze dvou vojáků sedících naproti veliteli.
„Ach, vojáci Consortia, jaké překvapení, odpusť mi příteli, že jsem ti nevěřil. Nevěřil jsem, že by někdo z naší rasy mohl být tak primitivní a nelítostný. Ach, odpusťte jim Bohové z celého vesmíru za jejich agresivitu..."
„Buď už zticha!" třískl do stolu jeden z vojáků.
„A navíc jsou nějací zmatení. Mluvte, mluvte, a když se člověk rozmluví, zase má být ticho. Měli by si určit cíle, ale od tak zpomalené, primitivní odrůdy člověka by bylo nemoudré něco takového žádat..."
„Drž už hubu!" zakřičel druhý voják přes celou stanici a udeřil Nortona do obličeje.
Norton se oklepal, zmateně na něj pohlédl a znovu spustil „Jak jsem řekl, primitivní druh..." a začal vyprávět historky o svém dětství.
Místnost, kde je vyslýchán Smith s Collinsem...
Tady Consortium zvolilo jinou taktiku, budou vyslýcháni oba v jedné místnosti.
„Víme, že jste sabotovali naší stanici a způsobili nehodu, při které bylo spoustu zraněných," řekl voják sedící naproti Smithovi.
„Nehodu? Nikdy jsem na téhle planetě nebyl, a tyhle lidi jsem nikdy neviděl! Jsem jen obchodník, co po mně chcete?!" rozbrečel se Collins.
„Proč máte tu uniformu?"
„Jak mám asi prodávat Impériu, aniž bych vyjadřoval příslušnost k jejich složkám? Obchodoval jste vůbec někdy s Impériem? Potrpí si na jejich způsoby..." odpovídal Collins.
„Ehh... fajn, fajn a vy?" otočil se na Smitha.
„Co jako já?"
„No, proč jste tady?"
„Jsem technik, dostal jsem zprávu, že Vám tu nejde satelit nebo co…" s klidem řekl Smith a hodil si nohu přes nohu.
Místnost, kde vyslýchají poručíka Rosseaua.
„Kdo jste, a co tu děláte?" tázal se voják.
„Chlapče jediné, co vím je, že jsem spadl z nebe, a probudil se ve žhnoucím pekle z kterého jste mne vysvobodili, děkuji Vám," klidně odpověděl Rosseau.
Mezitím v místnosti s kamerami sledujícími všechny výslechové místnosti…
„Co je tohle sakra za lidi!? To všichni prodělali lobotomii nebo co?" zmateně se tázal jeden z přítomných důstojníků.
„Jediný, kdo vypadá, že skutečně něco ví je ten, co neřekl ani slovo."
„Ten ale nemá uniformu... nebo alespoň žádnou kterou známe, možná to je jen člen nějaké podpůrné jednotky nebo tak něco," odvětil další důstojník.
„Tímhle způsobem z nich nikdy nic nedostaneme, jen si s námi hrají," vystoupil z pozadí jeden z velitelů.
„Eh, co tedy navrhujete, pane?" nejistě se zeptal důstojník.
„Použijeme trochu neortodoxní metody vyslýcháni, jsem si jist, že některý z nich povolí."
„Mučení!? Ale, pane, tím porušíme konvence."
„A navíc, jestli jsou opravdu z Impéria, a nesabotovali to oni, můžeme vyvolat další válku," připojil se další.
„Hmm... musíme zvážit všechna řešení, před zahájením těch "neortodoxních metod" však musím kontaktovat vyšší velení. To bude vše, vraťte se do práce," ukončil jednání generál Ross.
Po několika hodinách všechny členy jednotky přesunuli do jedné místnosti.
„Myslíte, že nás odposlouchávají?" tázal se Collins Nortona.
„Samozřejmě, že nás odposlouchávají ty pitomče, jinak by nás nedali dohromady, kdo vy vůbec jste?" odpověděl zamračeně Norton.
„Spíš, mě zajímá, kdo je ten divnej týpek, co nemluví."
„Já?" řekl Derren.
„Přece mě znáš! Z toho bojového křižníku, co se skrývá za Cancri b!" pokračoval.
„Pšš... nemluv o tom, nevíš, že nás odposlouchávají?!" odvětil Collins.
Smith si mnul v ruce za zády nějaké malé zařízení, které vytáhl ze své boty.
„V jedné cele s Imperialistickými krysami, no to je gól!" pronesl Smith.
„Cože jsi to říkal?" Norton se zvedl.
„Že jsi jen zbabělá imperialistická krysa, takhle zabíjet dělníky, myslel jsem, že je ctíte," řekl a stiskl zařízení.
„Ty šmejde, tohle si dovolovat nebudeš!" Vrhl se Norton na Smitha, a do místnosti vtrhli dva vojáci a snažili se je oddělit. V tu chvíli se na ně zezadu vrhli Derren s Collinsem a zneškodnili je.
„Máme zhruba deset minut, než se ta kamera znova nahodí!" oznámil Smith s úlevou, že z něj Norton slezl.
„To bylo lehčí, než se zdálo, stupidní Consorcisti," zasmál se kapitán Norton, a vzal pušku jednomu z vojáků.
„Derrene? Máme jen dvě pušky, vem si tu druhou, máš tu nejlepší výcvik," zavelel Norton. Collins a Smith si vzali od vojáků pistole.
„A já zase nic?" posmutněle řekl Rosseau.
„Vždyť ty už sis prošel peklem, teď už se jen povezeš," s úšklebkem mu na to řekl Smith, a vyrazili uličkou.
„Má někdo ponětí, kam jdeme?" tázal se zmateně Collins.
„Tyhle komplexy jsou na stejnou bázi, musíme se probojovat skrz velkou jídelnu, důstojnické ubikace, a dostaneme se k vysílači," s vážností pravil Derren.
„Ehm... takže chceš vystřílet celou hlavní stanici?" nejistě řekl Rosseau.
„Máte pravdu, to je sebevražda," uznal kapitán Norton a otočil se směrem k místnosti.
„Nesnáším uniformy Consortia..." prohlásil Derren.
„Neboj, jestli přežijeme, nikomu to neřeknu, Derrene," zasmál se kapitán Norton. „Dobrá tedy, já a Derren se převlékneme a vyrazíme k tomu vysílači, vy se pokuste co nejrychleji zneškodnit další tři consortisty, navlékněte je do svých uniforem a hoďte do té místnosti. Vyrazte na druhou stranu, tam je zbrojnice," rozkázal kapitán Norton, a vyrazili.
Derren i kapitán Norton měli helmy a brýle, aby nikdo nepoznal jejich tvář.
„Žádný oční kontakt, s nikým nemluv a hlavně se nedívej do kamer," poučoval Norton Derrena.
Jídelnou prošli bez problému, ale když chtěli vstoupit do ubikací důstojníků jeden z vojáků je zastavil. „Jaký je heslo?"
„Ehmm... eh... Consortium navěky?" nervózně plácnul Norton.
„Hah, dělám si z tebe srandu, Franku, co je s tebou?" smál se voják, pohlížející na jmenovku na Nortonově uniformě.
„No, necítím se moc dobře, chtěl bych zavolat domů..." nejistě odpověděl Norton.
„A co ty, Miku? Jak je?" postrčil voják do Derrena, který mu jen stěží nedal ránu. „Taky mi je nějak zle, to bude z toho hnusnýho jídla, co tady vaří," se znechucením odpověděl Derren.
„Haha, to máš pravdu, tak zas někdy, kámo," zasmál se voják a uvolnil jim cestu.
Oba došli do místnosti s vysílačem. Uprostřed velké místnosti byly jakési terminály, postavené v kruhu okolo hologramu zobrazujícího planetu 55 Cancri c, a u stěn byly další, u kterých seděli consortští operátoři. V místnosti bylo asi 15 operátorů a 4 vojáci ozbrojeni samopaly.
„Tak tohle už tak lehce nepůjde..." s nervózním hlasem zašeptal kapitán Norton, a pomalu kráčel ven z místnosti.
„Potřebujete něco?" přistoupil k nim jeden z operátorů.
„No ehm... chtěl jsem jen zavolat mámě ale..." zmateně mumlal Norton.
„Proč nevyužijete standartní komunikátory? Z jaké planety až je?"
Než ze sebe Norton dostal hlásku, rozezněl se alarm.
„Pozor, neoprávněný vzlet v sektoru 7G, všechen personál, nechť zaujme bojová stanoviště, opakuji..."
Vojáci a část operátorů se někam rozeběhli.
„Kryj mi záda," řekl Norton a přiblížil se ke konzoli uprostřed místnosti.
Derren dohlížel, aby se na Nortona nikdo ze zbývajících operátorů nedíval, když posílal zprávu Impériu.
„A je to!" neudržel se Norton, a všichni operátoři se na něj otočili.
„Ehh... totiž..." nedořekl Norton, a Derren vytasil pistoli, kterou vzal jednomu z nepozorných vojáků a všechny postřílel.
„Fajn, ty chytráku, i takhle se to dá řešit, teď ale musíme rychle pryč," naštvaně řekl Norton a rozeběhli se důstojnickými ubikacemi do jídelny, v tom se ozvala rána a přední zeď jídelny se rozletěla.
„Tak tohle je pořádný dělo!" zaznělo, a z prostoru, kde dřív byla zeď vyběhl Rosseau s něčím, co připomínalo plazmové dělo, za ním Smith a Collins v brnění, také s nějakými těžkými zbraněmi.
„Utajení Vám asi nic neříká, co?!" zakřičel kapitán Norton.
„Mysleli jsme, že vy jste byli odhaleni, spustil se alarm, a než se ozvalo to o vzletu..." provinile přiznal Rosseau.
„Už jste začali střílet, je mi to jasné!" dokončil kapitán Norton.
„Hlavní je, že s tímhle se prosekáme základnou raz dva!" nadšeně zvolal Smith.
„Takže... teď je z nás úderná jednotka?" zasmál se Derren.
„Praetore? To byla emoce, co jsi právě projevil?" udiveně zíral kapitán Norton.
„Nikoliv, pane. Měli bychom vyrazit, než se sem seběhne celá armáda!" nervózně řekl Derren, a vyrazil ke dveřím v hlavní chodbě.
„Počkat! A co Browningová? Určitě jí taky zavřeli sem, měli bychom..." Smith nedořekl větu, když na dva ochozy nad jídelnou vyběhlo spoustu vojáků Consortia a zamířili na ně puškami.
„Odhoďte zbraně!" zakřičela žena na konci řady vojáků a mrkla na Derrena. Ten chvíli nechápal, pak se otočil a začal střílet na vojáky na protějším ochozu, ostatní se k němu připojili, Rosseau ten ochoz odpálil kanonem. Poté co ustál prach ze spadlého ochozu, žena seběhla po schodech k Derrenovi a sundala si helmu.
„Chyběla jsem Vám?"
„Browningová...?" Všichni na ní chvíli zmateně zírali, poté jí následovali k hlavní chodbě.
Konečně je jednotka kompletní.
ns 15.158.61.48da2
