Jeremy se za nedlouho vrátil, už nebyl celý od zaschlé krve a nevypadal, jako smoklá slepice. ,,Máte hezkou koupelnu.'' Broukl mým směrem. ,,Hm dík.'' Nijak zvlášť jsem se mu nevěnovala a raději koukala, co dávají v telce. ,,Kde jsou vůbec vaši, aby na mě někdo nevyběhnul, víš jak.'' Zasmál se a usadil se na gauč vedle mě. ,,Teta odjela, strýc je pryč a sestřenice tu už nebydlí, takže neboj, opravdu tu nikdo jiný příštích pár týdnů nebude.'' Odvětila jsem a sama jsem se divila, že jsem byla tak upřímná. Stačilo ho přeci odbýt jednoslovnou odpovědí, ale já mu tu odvykládám všechno. ,,Hele, nechci být vtíravý, ale-'' Pokračoval a já ho přerušila. ,,To jsi vždy, pokračuj.'' ,,No super...'' Zabrblal si spíše pro sebe. ,,Chtěl jsem se zeptat, jestli tu nemůžu přespat, momentálně se nemůžu ukázat doma a vzhledem k tomu, jaké je dnes v noci počasí asi nebudu moct přespávat pod mostem.'' Podrbal se na zátylku a prosebně se na mě zadíval. ,,Tak proč neřekneš Madison?'' Rýpla jsem do něj a škodolibě se ušklíbla. ,,Madison?'' Zatvářil se nechápavě, ale téměř ihned pokračoval. ,,Jo, ty myslíš Adison, no, její rodiče by jí úplně nedovolili, abych u nich přespával. Navíc, vypadal bych před ní dost blbě.'' Vysvětlil. ,,A přede mnou jako blbě nevypadáš?! Když se mi vetřeš do domu, zmáčený, zmlácený, špinavý, a ještě po mně chceš oblečení!'' Vyprskla jsem jedovatě a odkráčela si do kuchyně pro pití. Byl mi v patách a cestou na mě chrlil jeho předem připravené argumenty.
145Please respect copyright.ＰＥＮＡＮＡLAVf3TaZe9
,,Můžu se ti odvďěčit.'' Vyprskla jsem pomerančových džus z pusy a začala se smát. ,,Ty? Mně? A jak prosim tě?'' ,,No...'' Opět se podrbal na zátylku a můj vnitřní hlas si pokládal otázku, zda-li nemá třeba vešky nebo tak. ,,Třeba, ehm bych mohl... Tě pozvat na oběd!'' Nadzvedla jsem obočí, načež on tuto možnost okamžitě zavrhl. ,,Nebo ne? Něco ti koupím, co chceš?'' ,,Nejsem prostitutka, abych byla na prodej a tohle není hotel, Frasere.'' Opáčila jsem hořce. ,,Tak mi řekni, co chceš.'' Rozhodil rezignovaně rukama. ,,Chci, abys mi dal pokoj. Nechám tě tu dneska přespat a nebudu se ptát, proč se nesmíš ukázat doma, ale za to chci, abys mi dal ve škole pokoj. Nebudeš na mě mluvit, nebuděš v mé blízkosti pokud možno a ani se na mě nepodíváš, jasné?'' Váhavě přikývl a podal mi ruku. ,,Platí.'' Potřásli jsme si rukou na stvrzení naší dohody a já odkráčela do šatny pro nějakou deku a polštář.
145Please respect copyright.ＰＥＮＡＮＡqi16mUjuaL
145Please respect copyright.ＰＥＮＡＮＡYUHPJPH3ds
,,Tady, můžeš přespat na gauči.'' Hodila jsem mu věci a on mi tiše poděkoval. ,,Ještě, že už je zejtra víkend.'' Zabrblala jsem si pro sebe a upila sladké limonády. ,,Nekouknem se na film?'' Jeremy byl opět ve své ADHD náladě a já sama sebe politovala. ,,No jasně a rovnou se u toho můžem mazlit.'' Odpověděla jsem sarkasticky. Zrzavec si povzdechl a posadil se vedle mě. ,,Ale no tak Evansová. Hoď se do klidu, objednám pizzu.'' Začal něco ťukat do mobilu. ,,Já jsem... v klidu.'' Odvětila jsem mírně rozhořčeně. ,,To vidím.'' Uchechtl se. ,,Jakou jsi objednal?" Promluvím po chvíli a ve svém hlase skryji zvídavost, nemusím mu prozrazovat, že jsem na ni měla chuť celý večer. ,,Šunkovou a margaritu. Jíš to, ne?" Ujistil se, načež jsem přikývla a v duchu se radovala, jako malé děcko.
Zanedlouho na zvonek zazvonil kurýr i s donáškou a Jeremy mu věnoval menší dýško. Venku stále silně pršelo a já byla popravdě celkem spokojená. Nikam nemusím, nic dělat nemusím a ještě mám jídlo, až k sobě zadara. Jediné, co mi tak úplně nevyhovuje je ta rezavá kreatura sedící vedle mě, ale to snad nějak přežiju. Konec konců, má to i značné výhody. Například to, že mě už nikdy nebude prudit.
,,Nad čím tak zabraně přemýšlíš?" Zajímal se a já si uvědomila, že již několik minut jen hledím do zdi s kouskem pizzy v ruce. ,,Ehm, jen jsem se zamyslela." Odvětila jsem a odložila nedojezený kus zpět do krabice. ,,Nechceš si zahrát nějakou hru?" Optal se podezřele vesele a já překvapivě souhlasila. ,,Vždycky řekni dvě lži a jednu pravdu a ten druhý musí hádat-" Přerušila jsem ho. ,,Co z toho je pravda." ,,Jo." Přikývl a usadil se tak, aby mi mohl koukat do očí. ,,Začni." Pokynul a já přemýšlela, co mu říct. ,,Zaprvé nemám tě ráda, zadruhé mám zelené vlasy a to poslední je, že se nejmenuju Harper." Škodolibě jsem se ušklíbla a on se zamračil. ,,Ale takhle se to nehraje! Nemůžeš říct něco, co je tak-" Rozčiloval se a mě to náramně bavilo. ,,Tak, očividné?" Uchechtla jsem se a on protočil očima. ,,No dobrý, jdem dál. Takže! Moje prostřední jméno je Steve, jsem z Irska, nemám kde bydlet příštích pár dní a chtěl jsem tě poprosit, jestli bych tu nemohl zůstat." Sladce se usmál a já ho hořce odbyla. ,,Tvoje prostřední jméno je Steve!" Prskla jsem a doufala, že to byla skutečně pravda. ,,Špatně, jmenuju se Jeremy Colin a ne Steve a nejsem z Irska." ,,Takhle se to ale nehraje." Napodobila jsem jeho hlas. ,,Nemůžeš říct tři lži!"
ns 18.68.41.179da2
