Zbytek času strávený ve škole byl klid. Ani jeden test, z čeho taky. Nikdo nezkoušel a ani do nás moc nehučeli. Venku neustále pršelo, takže jsem opět promokla, až na kost, při cestě domů. Jeremy se ke mně nijak nehrnul, dokonce se omluvil, že mě nedoprovodí, jelikož musí do práce. Při té jeho větě jsem se neubránila uchechtnutí. Nejen, že ho při cestě domů nijak zvlášť nepostrádám, ale při zmínce o jeho ,,práci'' jsem si vzpomněla na pana Philipse. Co ten asi momentálně dělá? Možná dává dohromady každý cent, co najde na ulici, aby dluh zaplatil nebo je na cestě opustit zemi. Nevím, každopádně, kdyby se na žádné další hloupé hodině neukázal, vůbec bych s tím neměla problém, právě naopak.
140Please respect copyright.ＰＥＮＡＮＡJK5amvYw8P
Když jsem dorazila domů, zapřemýšlela jsem, co vlastně budu dělat, protože mám celé volné odpoledne. Za Grace nepůjdu, dnes mají nějaký program pro seniory, takže bych jí asi ani nepotkala. Do školy naštěstí nemám žádné úkoly, ani projekty. Samozřejmě mohla bych se učit na zemák, ze kterého zítra píšeme, ale to bych to nebyla já. Navíc, zeměpis je jeden z nejotravnějších předmětů vůbec, své místo má u mě hned za fyzikou s Philipsem. Vychází mi z něj průměr 2, 79 na který jsem celkem pyšná, na rozdíl od tetičky Sophie, která do mě hučí 24/7, ať si to okamžitě opravím. To rozhodně nemám v plánu, jednak by to bylo moc práce, navíc se přeci nebudu řídit jejími rozkazy.
140Please respect copyright.ＰＥＮＡＮＡY3rnQXQZ0h
Hrála jsem asi dvě hodiny na playstationu, když mi na Instagram přišla zpráva od Hayley, jestli nechci někam zajít, respektive k ní domů, protože potřebuje poradit s nějakým projektem a neví moc, jak to udělat. Ne, že bych to já věděla, ale alespoň jí mohu poradit, co se týče učitelky, od které ten projekt má. Například, jak to napsat tak, aby byla alespoň částečně spokojená nebo na co se vymluvit. Sbalila jsem si věci do batohu a vydala se hledat adresu, kterou mi Hay poslala. Díkybohu za mapy, protože bez nich, bych tam za necelou čtvrt hodinu vůbec nedošla. ,,Čus.'' Pozdravila jsem ji a plácla si s ní. ,,Zdarec!'' Zasmála se a pozdrav mi opětovala. ,,Kdyžtak, tady je kuchyně, kdybys měla hlad.'' Ukázala na menší kuchyň s ledničkou. ,,Dobře.'' Broukla jsem a následovala ji nahoru. ,,Tam radši nechoď,'' Prohodila směrem k jedněm dveřím v chodbě. ,,bratr.'' Doplnila se a protočila otráveně očima, asi ji její mladší sourozenec dost prudí.
140Please respect copyright.ＰＥＮＡＮＡ5wE7ERifBs
,,Tak a jsme tady.'' Zvolala a otevřela mohutné dveře do svého pokoje. Ten nebyl moc velký, ale ani malý, vypadal útulně. Uprostřed mu dominovala manželská tmavá postel, sladěná s barvou na stěně. Následovala šatní skříň, psací stůl s židlí a sedací pytel. Na podlaze byl rozložen šedý koberec a po tmavých stěnách bylo vyvěšeno spoustu plakátů nějakých kapel, zpěváků a dalších. Jediné, co jsem poznala byla A.C.D.C a Rammsteini. ,,Vítej, v mém království.'' Rozmáchla doširoka rukama a zasmála se. ,,Hezký.'' Pokývla jsem uznale hlavou a prošla se po místnosti. ,,A co za projekt, to vlastně děláš?'' Prohodila jsem po chvíli a usadila se na kancelářskou židli. ,,Ále do Španělštiny, téma je naše škola, jenže já Španělsky skoro vůbec neumím.'' Stáhla rty do úzké přímky a ukázala na velkou A3 na stole. ,,To snad zvládnu.'' Zamumlala jsem. ,,Můžu?'' Otočila jsem se na ni a ukázala na počítač. Ona jen kývla hlavou a zadala mi tam heslo. ,,To téma je pěkně dementní, ale aspoň, že Španělsky umím.'' Ušklíbla jsem se a začala z internetu stahovat vše různé obrázky naší bombastický školy. ,,Fakt?'' Vyhrkla. ,,Táta se mnou žil v Chille, asi que es por eso.'' Odvětila jsem, při psaní prvního odstavce. ,,Aha a proč jste se přestěhovali sem?'' Vyzvídala dál. ,,Nepřestěhovali, jen já, kvůli tetě, která tu bydlí.'' Nechápavě se na mě zahleděla. ,,Táta umřel.'' Vysvětlila jsem neochotně a po zádech mi přejel mráz. Nikdy mě nenapadlo, že tu větu řeknu nahlas. ,,Promiň, nechtěla jsem, moc mě to mrzí.'' Vyhrkla okamžitě. ,,V pohodě, nemohlas to vědět, už je to dýl.'' Pousmála jsem se pro sebe a pokračovala v psaní.
140Please respect copyright.ＰＥＮＡＮＡFGPuqA1CHx
O asi hodinu později jsem konečně dopsala poslední slovo a ořízla finální obrázek. ,,Tady to máš, stačí když to vytiskneš a nalepíš na ten papír.'' Zvedla jsem ho a Hayley se s poděkováním objevila hned vedle mě. ,,Fakt nevím, co bych bez tvý pomoci dělala.'' Zavrtěla hlavou a vytáhla z tiskárny papír. ,,To nic nebylo, stejně jsem se nudila.'' Opáčila jsem a zatočila se na židli. ,,Jedeš zítra na ten výlet?'' Zajímala se, přičemž já netušila, o čem to mluví. ,,Výlet?'' Podivila jsem se a ona přikývla. ,,Jedem tam se zeměpisářkou, prý místo toho testu. Někam do astrologickýho muzea, či co.'' ,,Aha, no asi jedu, ty?'' Pokrčila jsem rameny a s otázkou v očích se na ní zadívala. ,,Budu muset.'' Vydechla spruzeně. ,,Kdy tam máme být vůbec?'' ,,Mám pocit, že na devátou nebo tak nějak nám odjíždí autobus od školy, pojedem tam tak dvě hodiny.'' Zamyslela se, při lepení obrázku na papír. ,,Tak to jo, dík.'' ,,Mhm'' Broukla na odpověď a dál se věnovala projektu. ,,Asi už půjdu domů.'' Zvedla jsem se ze židle. ,,Vážně? No tak fajn, mám tě vyprovodit?'' Zvedla ke mně hlavu, načež jsem odpověděla mírným zavrtěním hlavy, jako že ne.
ns 15.158.61.37da2
