Nechtěla jsem jít rovnou domů, proto jsem se šla projít po parku, abych se nějak rozptýlila a nemyslela na Grace. Protože představa, že ztratím i ji, je příšerná a nezvládnu na to ani pomyslet. V ruce jsem svírila tu černou krabičku s náhrdelníkem, co mi ,,zapůjčila'' a dokola s ní otáčela. Ve sluchátkách mi hrála písnička Hallelujah o které vůbec netuším, jak se tam dostala, ale nechala jsem to tak a nepřepla ji. Míjela jsem dětské hřiště, kam mě táta brával, když jsme jeli navštívit strýce Franka a tetu Sophii. Nikdy jsem ji neměla ráda a táta to chápal, oba dva jsme si z ní dělali srandu. Strýc Frank je tátův bratr, není nijak zlý nebo tak, ale moc si s ním nepokecáte. Nikdy to nebyl takovej chlap jako táta. On byl úžasnej... statečný, laskavý a hlavně obětavý. Když zemřel, stalo se to na misi. Zachránil svého parťáka, když zalehl granát, který ho...
152Please respect copyright.ＰＥＮＡＮＡ5gOsejO8hb
Náhle jsem se zastavila a zůstala strnutě stát. Do očí se mi draly slzy, které jsem, ale rychle zahnala a raději pokračovala v cestě. Zkrátka můj táta byl dokonalý, alespoň pro mě to byl pravý hrdina. Staral se o mě odmala, svou matku jsem v životě nepotkala, odhodila mě, jen co mě porodila, proklínala jsem ji za to. Táta mě naučil opouštět, odpustila jsem hodně lidem, ale jí nikdy. Za to, co mi udělala a co udělala tátovi, že nás opustila a vyměnila za fet s levnýma cigaretama.
152Please respect copyright.ＰＥＮＡＮＡLl3yZeSZad
Promočená až na kost, protože začalo pršet jsem doběhla domů. Mokré oblečení jsem nechala schnout na topení a sama skočila do sprchy. Voda byla příjemně vařící, takže jsem tam strávila bezmála půl hodiny. Jakmile jsem odtamtud vylezla, zabalila jsem se do županu a vyfénovala si vlasy. V telce zrovna dávali nějaký dobrý film, a tak jsem se šla koukout. V půl jedenácté jsem si řekla, že už půjdu spát, nechci být ve škole jako vždy nevyspalá. Vyběhla jsem schody a dostala se pomocí žebříku do svého pokoje. Převlékla jsem se do pyžama a hupsla do postele. Na mobilu jsem si nastavila budík na 7:45 a s klidem usnula.
152Please respect copyright.ＰＥＮＡＮＡJdEnAyNjYy
Ráno bylo temné a ponuré, po včerejším dešti na cestách zůstaly louže a navlhlý asfalt. Do školy se mi chtělo ještě méně než obvykle, díky bohu, že dneska nemám zas tak strašné předměty. Čeká mě zdravověda, kde můžu spát, protože nám naše učitelka stejně pouští jen nějaké nudné dokumenty a sama se při tom věnuje manikůře. Potom španělština, kterou sice mluvím lámaně, ale přeci jen. Následuje hudebka a informatika, kde hrajeme hry, popřípadě doděláváme prezentace na ostatní hodiny. A nakonec angličtina, ale tam stejně bude nějaká přednáška o umění, či co... S neochotou jsem se vypravila na autobus a po chvíli dorazila do školy. Jako vždycky jsem si uložila nějaké věci do skříňky a pokračovala na hodiu zdravovědy. Jak jsem předpokládala, učitelka nám pustila dokument o drogách, při kterém jsem jako obvykle usnula. Probralo mě až zvonění se kterým jsem opustila třídu. Španělština byla dneska obzvlášť nudná a nezáživná, učitelka po nás chtěla napsat slovíčka, ze kterých jsem věděla tak 85% a zbytek nechala prázdý. Zbytek hodiny už jsme víceméně jen kontrolovali úkoly, které jsem kupodivu měla.
152Please respect copyright.ＰＥＮＡＮＡKxPUc9FCFp
Na hudebce za mnou přivítal i Jeremy, který celou velkou přestávku strávil u klavíru, na kterém hrál Shopina asi aby se vytáhnul, před těma krávama. Očividně to i fungovalo, protože se u něj po chvíli seběhl hlouček zvědavců. Několik holek se odžadovalo, aby zahrál skladbu ,,River Flows in you'' v čemž jim Jeremy samozřejmě vyhověl a začal hrát tu dokola opakující se slátaninu. Podrážděně jsem si odfrkla, ale asi moc nahlas, protože se na mě téměř všichni, včetně zrzouna otočili. ,,Co je?!'' Zavřískala jedna barbína, protože Jeremy přestal hrát. Jen jsem se chechtla a zakroutila hlavou. ,,Jako kdybys to ty uměla líp!'' Přidala se druhá vypatlaná hlava. ,,Spíš, jako kdybys to ty vůbec uměla!'' Zasmál se někdo v hloučku. To už jsem se trochu naštvala, zvedla jsem se a dokráčela přímo k zrzounovi. ,,Dovolíš?''Na to on s úšklebkem odstoupil a nechal mě se posadit na černou klavírní židli. Jemně jsem položila prsty na klávesy a začala se stupnicí, abych se trochu rozehrála. Lidé se začali smár a ptát se mě, zda-li je to všechno, co umím. Když jsem dohrála stupnici dmoll, narovanala jsem se a začala hrát. Hrála jsem skladbu bumblebee od Korsakova, mám ji nacvičenou už skoro léta, zvládla jsem ji zahrát pod minutu třicet. Postupně, jak rychle jsem hrála lidi zmkli a zůstali na mě pouze zírat, dokonce i Jeremy ani nedutal.
152Please respect copyright.ＰＥＮＡＮＡBuKbVm3aQb
Jakmile jsem dohrála, všichni byli zticha, někdo začal tleskat, načež se přidali neochotně i ostatní. Samolibě jsem se ušklíbla a šla si sednout zpátky do lavice. ,,Ještě něco, kromě toho, že jsi klavírní virtuóz a znáš nazpaměť každou maličkost z historie?'' Zeptal se mě s protivností v hlase. ,,Nepamatuju si každou věc z historie, jen to podstatné a klavírní virtuóz taky nejsem, jen mám dobrou techniku a nehraju slátaniny.'' Opáčila jsem a on si odfrkl. ,,No dovol, já nehraju slátaniny.'' Bránil se. ,,Uznávám, že Chopin, rozhodně není slátanina, ale ta skladba, kterou se mi příčí nazývat skladbou, je slátanina.'' Pokrčila jsem rameny a všimla si přicházejícího učitele i se zpěvníky. ,,Náhodou je to pěkný.'' Ohradil se proti mému názoru znovu a posadil se zpátky do lavice hned za mnou. ,,Ne.'' Zavrněla jsem tiššeji a dál věnovala pozornost chlapíkovi v kulatých brýlých a vysmátém úsměvu. Náš hudebkář je fajn člověk, moc toho po nás nechce a celkem dobře si s ním pokecáte.
ns 15.158.61.6da2
