Oběd s Jeremym nakonec nebylo takové utrpení, jak se ze začátku zdálo. Sice jsem musela asi deset minut čekat u baru, než se vykecá s Ninou, protože trval na tom, že mě musí doprovodit. Přičemž to argumentoval tím, že nechce aby mě někdo přepadl. Docela ironické, že to říká zrovna on.
324Please respect copyright.PENANAox7F3BQCa3
,,Co jsi nějaká zamlklá?" Zajímal se, když mezi námi vládlo desetiminutové ticho, které mi mimochodem vůbec nevadilo. ,,Hmm." Broukla jsem nezaujatě a odbočila do vedlejší ulice. ,,Za tu slepici se omlouvám, nedošlo mi, že tam pracuje." Dodal a já jen kývla hlavou. ,,Co vlastně budeš dělat teď?" Šmarja, zklapne už někdy? ,,Lehnu si na zem a budu se utápět v sebelítosti." Odpověděla jsem sarkasticky. ,,To zní celkem depresivně, nechceš se mnou jít ven?" Navrhl opět s planou nadějí v hlase. ,,Ne, jsem zcela zaneprázdněna." Trochu jsem přidala do kroku. ,,No dobře ty." Uchechtl se pobaveně, to už jsme se ocitli jen pár bloků od mého domu.
,,No tak asi dík za jídlo, měj se!'' Křikla jsem na něj a zabouchla dveře. Chvíli bylo ticho, přičemž jsem si myslela, že odešel, ale z ničeho nic se ozval. ,,Za málo, tak zítra.'' Ačkoliv jsem ho neviděla, měla jsem skoro až jistý pocit, že mi snad i zamával. S protočením očí jsem se odebrala do svého pokoje a usadila se na šedou pohovku plnou nadýchaných polštářů. Jediné co na tomhle baráku mám ráda, je právě můj ,,skromný'' pokoj. Nachází se na dřívější půdě, takže je tu v létě dost vedro. Zároveň je, ale dost prostorný. Sama jsem si ho vybavila a navrhla. V jedné části byla ložnice, prostorná měkká postel s nočním stolkem a věšáky s oblečením. Dále zde byl takový můj relaxační koutek, ten mám nejradši. Skládá se právě z menší šedé pohovky, konferenčního stolku, malé televize a playstationu. Často zde i usnu, takže tu část ,,ložnice'' moc nepoužívám. Úplně na opačné straně je napůl složený pingpongový stůl, občas hraju jen tak sama se sebou, vlastně ještě nikdy tu se mnou nikdo nehrál. No, pravda je, že v mém pokoji ještě nikdo jiný kromě mé maličkosti nebyl... Tetě se nechce lézt až na půdu a strýček, když už po mně něco chce, což není časté, prostě na mě zavolá nebo mi napíše na mobilu.
324Please respect copyright.PENANAsSylSWPeeM
Po asi dvou hodinách hraní na playstationu se zvednu a dojdu si do kuchyně pro sprite. Při otvírání malé plechovky se na chvíli zadívám ven, svítí tam sluníčko a kdyby tu byla teta, bezpochyby by s nadšením prohlašovala, že za tak krásný slunečný den musí strýček s ní na golf. Jedovatě jsem se nad tou představou ušklíbla. Doufám, že se u sestřenky zdrží co nejdéle.
Celý zbytek odpoledne jsem buď prokrastinovala nebo se psychicky připravovala na školu. Z ničeho nic mi na instagram přišla žádost o sledování.
Jeremy (@jerem1_fras) požádal/a o povelení, aby Vás mohl/a sledovat
To určitě odfrkla jsem si a žádost zamítla.
jerem1_fras Vás začal/a sledovat
,,Co to do prde-" Šokovaně jsem hleděla na displej staršího iphonu a stále dokola si četla tu pitomou větu. Jak to sakra udělal?! Po pár sekundách mého nefalšovaného transu mi přišla zpráva do dm.
,,Čus, jak se máš??" Přemýšlela jsem, jestli si ho nebloknu, ale vzhledem k tomu, že mi asi hackl můj soukromý účet, nebylo by pro něj těžký hacknout mi celej instagram.
,,Furt stejně."
,,A to znamená?"
,,Že se mám tak, jak jsem se měla před několika hodinami, co jsme se viděli."
,,To píšeš vždycky tečky na konci??"
,,Už to tak bude."
,,Jsi zvláštní"
,,Vzhledem k tomu, že definice slova ,,normální" ve skutečnosti neexistuje a určila ji jakási společnost, lze říci, že každý kdo není jako já je zvláštní."
,,Myslím, že nad vším moc přemýšlíš"
,,Já si to třeba nemyslím." Odpověděla jsem stručně a mobil zhasla, cokoliv mi ta osina v zadku napíše, mě už nezajímá. Přišly mi další tři oznámení, bezpochyby od něj, na která jsem už ale nereagovala a místo toho se věnovala pingpongu.
ns 15.158.61.23da2