Ještě párkrát do něj prudce kopl, načež ho tam nechal jen tak ležet a svou pozornost utkvil na mém longboardu. Mírně se zamračil a došel těch pár kroků. Nyní jsme od sebe stáli tak maximálně dva metry. Snažila jsem se ve tmě co nejvíc natlačit na chladnout stěnu a doufala, že to přehlédne. Zrzek se na prkno zkoumavě zadíval, načež se začal rozhlížet všude kolem sebe. Snažila jsem se nedýchat nahlas, či vydat jediný zvuk. Bůh ví, co by mi ten pošuk udělal. K mému neštěstí se ke mně ještě víc přiblížil, tak, že ode mne byl sotva krok. Z ničeho nic si dřepl a podíval se mi přímo do očí.
130Please respect copyright.ＰＥＮＡＮＡ76CtIvo8Le
130Please respect copyright.ＰＥＮＡＮＡpI2aezu2YR
,,Nazdárek.'' Ušklíbl se, s pudem sebezáchovy jsem se vymrštila na nohy a ve chvíli, kdy byl ještě ve dřepu ho kopla do obličeje, až se svalil na zem. Pokusila jsem se utéct, ale svalil mě společně se sebou a při té příležitosti mě ještě udeřil do žeber. Zaskučela jsem a podrápala ho snad všude možně, jen aby mě pustil. Za to mě chytl za vlasy a mrskl se mnou o stěnu. Naštěstí jsem se stihla ochránit rukama, a tak se mi místo rozbité lebky dostavila jen palčivá bolest na obou předloktí. Než jsem se stačila vzpamatovat, byl nade mnout. Začal mě škrtit a já se urputně snažila dostat ho ze sebe. Nahmatala jsem poněkud veliký střep z rozbité flašky od piva a bez váhání mu to zabodla do ramene.
130Please respect copyright.ＰＥＮＡＮＡ5WJqF7ZnNE
Zařval a v mžiku mě pustil. Na nic jsem nečekala, popadla svoje věci a běžela odtamtud, jak nejrychleji jsem dokázala.
130Please respect copyright.ＰＥＮＡＮＡ8x1spT84ly
Cestou domů jsem přemýšlela, co budu dělat, napadlo mě, že bych to měla říct alespoň tetě, jenže ta by mi nevěřila a spoléhat na ochranů korunního svědka od těch mamlasů se mi taky nezamlouvalo. Nejsem člověk, co by riskoval. To jsem si vypěstovala od té doby, co můj táta zemřel na jedný misi. Rozhodla jsem se pro to, že to nebudu řešit. Ten dealer nebo co to vůbec bylo, jistě odtáhne pryč a po mně se nebude shánět. Vždyť ví, že já stejně nic nesvedu.
Jakmile jsem doběhla ,,domů'' začla na mě tetička hystericky křičet, za jiných okolností bych jí to oplatila, ale momentálně jsem na to neměla síly. ,,Odjíždím do Pittsburghu za tvým strýcem a Maddie, nevím kdy se vrátím, peníze máš, tak se o sebe starej sama, nepřej si mě, jestli si na tebe někdo bude stěžovat.'' Vztyčila důrazně ukazováček a odešla na svých červených jehlách i s kufrem. Maddie byla moje o čtyři roky starší sestřenice, která tam studovala. Co si na ni pamatuju, byla na mě dost milá, pravý opak svojí matky. Strýček byl takový tichý, většinu času byl na služební cestě, takže jsem byla nucena trávit většinu času s tetou Sophií.
130Please respect copyright.ＰＥＮＡＮＡ15kZVP7DJP
Po tetiném náhlém odchodu jsem pro jistotu zamkla na dva západy, ačkoliv si myslím, že pokud nevykrvácel nebo ho nechytli, neměl šanci mě sledovat. S úlevným vydechnutím jsem vyskákala schody do patra, batoh zahodila do chodby a zamířila do koupelny. Chce to pořádně dlouhou teplou vanu. Mezitím co se napouštěla, zkoumala jsem svá zranění. Ta nejvýraznější byla na krku, do modra se zbarvující otisky prstů, pak modřiny na předloktí, pravděpodobně z těch pádů a nakonec odřená záda. v rámci možností jsem měla sakra štěstí, nemusela jsem to taky přežít vůbec. S bolestivým zakňučením jsem si přejela po ranách jakousi léčivou mastičkou, kterou jsem našla ve skříňce nad umyvadlem. Potom jsem zalezla do krásně teplouké vany, teprve až tam mi došlo co to s mými odřeninami udělá. Nakonec jsem štípavé pálení přetrpěla a strávila tak asi dvacet minut ve vaně.
ns 15.158.61.12da2
